alantois (allantois)
pův. jeden z plodových obalů, který u vejcorodých zajišťuje dýchání, u člověka výchlipka entodermu do zárodečného stvolu, patrná od 2. týdne vývoje. Její důležitost tkví v tom, že se v ní zakládá systém umbilikálních – pupečních cév, které spojují zárodek s placentou. A. se podílí na vývoji urogenitálního systému (viz sinus urogenitalis) [řec. allas, allantos jitrnice]
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství
