alkylační činidlo

sloučenina schopná přenesením uhlíkového zbytku (alkylu) na jinou molekulu změnit její vlastnosti. V medicíně se tak běžně označují látky schopné alkylací poškodit DNA, a narušit tak normální průběh buněčného cyklu s následným zastavením dělení buňky. Aplikace těchto látek vede k vzniku párů guanin-guanin a křížení řetězů DNA (s následným znemožněním jejich oddělení), dochází také k zlomům řetězců, event. vznikají neobvyklé vazby mezi DNA a histony. Užívají se jako cytostatika k léčbě zhoubného bujení a jako imunosupresiva

« Zpět

Oborové lexikony