aminokyselina
organická sloučenina (karboxylová kyselina) obsahující uhlík, vodík, kyslík a dusík – aminoskupinu (ev. síru). Existuje 20 základních -aminokyselin, které v četných kombinacích tvoří základ proteinů a peptidů, v nichž jsou spojeny peptidovou vazbou. Z a. se tvoří i další látky důležité pro činnost organismu (např. thyroxin, katecholaminy, melanin, histamin aj.). Popisován je rovněž přímý specifický farmakodynamický účinek a. vázaný na určité funkce (např. funkce glycinu a alaninu jako neurotransmiterů, prolinu na membránové napětí, serinu pro vývoj hippocampu). Dělí se na a. neesenciální (postradatelné), které si lidský organismus umí sám vyrobit, např. z cukrů nebo jednodušších látek, a na a. esenciální (nepostradatelné), u nichž je odkázán na jejich přívod z potravy, zejm. z živočišných bílkovin. Toto dělení může být za určitých okolností relativní, v sepsi, neonatálním období apod. se mohou i neesenciální a. stát esenciálními (hovoří se někdy o semiesenciálních a.). Kromě klasických a. tvořících součást peptidů jsou i další a. (např. ornithin, citrulin, taurin) [amin]
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství