amoniak

NH3, silně čpící plynná sloučenina vodíku a dusíku, dobře rozpustná ve vodě za vzniku silně zásaditého roztoku. Vzniká v organismu při metabolismu dusíkatých látek (zejm. aminokyselin), velké množství vzniká ve střevě působením bakteriální flóry. V krvi se transportuje převážně transaminován, např. na alanin, koncentrace volného a. v krvi se nazývá amonemie. V játrech se v močovinovém cyklu mění na močovinu. Ve vyšší koncentraci je toxický (posun rovnováhy glutamová kyselina-glutamin s následujícím blokováním reakcí Krebsova cyklu); při porušené funkci jater může hladina a. v krvi stoupat a podílet se na vzniku dalších poruch, např. mozkových (jaterní portosystémová encefalopatie, PSE). Vdechování amoniaku dráždí sliznice dýchacích cest a může je poškodit (odtud dř. název čpavek). Přiložení tamponku namočeného v a. k nosu bezvědomého se dříve používalo k obnovení vědomí. Srov. amonný ion [řec. ammonia čpavek, podle egypt. boha Amóna, resp. jeho chrámu, kde byla získávána dusíkatá sůl vzniklá z moči zvířat]

« Zpět

Oborové lexikony