antacida

léky neutralizující žaludeční kyselinu chlorovodíkovou. Užívají se k symptomatické úlevě u pyrózy, při gastroezofageálním refluxu a refluxní ezofagitidě, dyspepsiích spojených s hyperaciditou vč. stavů vyvolaných nesteroidními antirevmatiky. Mohou přinést úlevu při peptickém vředu, kde však je základem účinnější a kauzálnější léčba. Používají se větš. nesystémová a. působící lokálně. Obsahují sloučeniny hořčíku či hliníku, moderní preparáty mají značnou neutralizační schopnost, účinek nastupuje rychle a dostatečně dlouho přetrvává, někdy je vlastní látka doplněna lokálním anestetikem. Některá vážou rovněž žlučové kyseliny. Mohou způsobovat zácpu (a. obsahující hliník) a snižovat vstřebávání některých látek vč. léků. Opatrnost je nutná při dlouhodobém podávání osobám s renální insuficiencí (akumulace hliníku, magnesia). K hlavním a. patří algeldrat, almasilat, hydrotalcit, simaldrat, hlinitan horečnatý (magnesii aluminas), fosforečnan hlinitý (aluminii phosphas). K lokálně působícím a. patří rovněž alginová kyselina. Systémová a. (hydrogenuhličitan sodný – „zažívací soda“, uhličitan vápenatý – calcii carbonas) se používají ke krátkodobé léčbě, mohou vyvolat systémovou alkalózu a naopak žaludeční hypersekreci [ant; acidum]

« Zpět

Oborové lexikony