antagonista
opačně působící 1. lék, který působí proti jinému léku či takový, jehož účinek je podmíněn působením proti nějaké molekule či ději v organismu, obv. receptoru. Srov. inhibitor, blokátor 2. mající opačný účinek na určitou funkci. Sympatický a parasympatický nervový systém působí často antagonisticky: sympatikus zrychluje srdeční činnost, zatímco parasympatikus ji zpomaluje apod. Glukogon je a. inzulinu při regulaci glykemie 3. sval, vykonávající opačnou funkci. Ve svalové soustavě je extenzor a. flexoru. Opak: agonista 4. stom. protilehlý zub, tzn. zub nebo zuby, které jsou při okluzi s daným zubem v kontaktu. Při ztrátě a. vystupují protilehlé zuby ze zubního lůžka a dochází k jejich postupné destabilizaci až eliminaci [ant-; agonista]
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství