antidota
protijedy, látky užívané při otravě (intoxikaci) k zneškodnění či odstranění účinku jedu, předávkovaného léku apod. A. existují např. pro morfin, kardiotonika, benzodiazepiny, organofosfáty, paracetamol. Pro řadu toxinů však specifické a. neexistuje. A. mohou neutralizovat (vyvázat) jed, kompetovat s ním na enzymu či receptoru, podporovat děje toxinem tlumené apod. Srov. antisérum [anti-; řec. dotos daný, didomi dávat]
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství