antifosfolipidový syndrom (zkr. AFS)

soubor příznaků spojený s přítomností autoprotilátky proti fosfolipidu kardiolipinu. Bývá přítomen zejm. u systémových onemocnění (např. SLE). Projevuje se poruchami krevního srážení (časté trombózy) s poškozením postižených orgánů, bývají též odchylky při laboratorním vyšetření koagulace (prodloužený APTT) a při testu na syfilis (dř. BWR). Nápadné bývají rovněž časté potraty u žen. Klinické příznaky souvisí zejm. s trombózami a embolizací do různých orgánů (pneumologická, neurologická symptomatologie). Laboratorně se rovněž zjišťuje trombocytopenie. Při imunologickém vyšetření se stanovují autoprotilátky proti kardiolipinu (ACLA). Léčí se podáváním antiagregačních či antikoagulačních přípravků, popř. kortikoidy. Jako primární a. s. se označují tyto příznaky, vyskytují-li se samostatně, bez přítomnosti jiného systémového onemocnění [anti; fosfolipidy]

« Zpět

Oborové lexikony