apikální

1. vrcholový, vztahující se k apexu jako anatomickému útvaru. A. část plic – časté místo výskytu tuberkulózy (a. TBC), podobně v souvislosti se srdečním hrotem – a. infarkt, a. aneurysma aj. Srov. periapikální 2. v cytologii: oblast epitelové buňky blízká povrchu (k lumen dutého orgánu či k povrchu těla), a. cytoplasma, a. membrána. Pův. se užívalo zejm. pro buňky žlázových acinů a vývodů, na kterých lze (vzhledem k přibližně trojúhelníkovému průřezu) popsat hrot (apex) a bázi, později zobecněno v souvislosti s pochopením významu polarizace. Opačná část membrány se pův. označovala jako bazální, dnes častěji jako bazolaterální 3. viz a. dendrity [apex]

« Zpět

Oborové lexikony