benzodiazepiny

početná skupina příbuzných léků řazených převážně mezi psychofarmaka; farmakologicky jde o skupinu molekul společného základu, jejichž účinnost je zprostředkována zejm. ovlivněním neurotransmiterového systému -aminomáselné kyseliny (GABA) v mozku; popisuje se u nich pět základních účinků, které jsou u jednotlivých benzodiazepinů různě vyjádřené: účinek anxiolytický (odstraňuje úzkost), sedativně-hypnotický (celkově utlumuje a navozuje spánek), myorelaxační (snižuje svalové napětí), antikonvulzivní (snižuje možnost vzniku epileptického záchvatu), amnestický (porušuje paměť). Podle míry jednotlivých účinků lze benzodiazepiny zhruba rozdělit na anxiolytika (např. alprazolam, lorazepam, oxazepam), hypnotika (např. nitrazepam, flunitrazepam, triazolam), antikonvulziva (např. clonazepam, diazepam). Dlouhodobé používání benzodiazepinů může vést ke vzniku lékové závislosti. Nebezpečná je jejich kombinace s alkoholem

« Zpět

Oborové lexikony