bipolární

mající dva (opačné) póly. Ty mohou být přítomny současně – např. b. buňky, b. svody (v chemii se ovšem pro látky s dvěma póly užívá pouze termín polární) nebo jde o b. průběh děje, ve kterém se střídají stavy zvýšení a snížení určité vlastnosti či veličiny – např. b. afektivní porucha, v níž se střídá mánie a deprese. Srov. unipolární, monopolární, tripolární [bi-; řec. polos pól, konec osy]