cytomegalovirus (zkr. CMV)

herpetický virus, podčeleď beta (odpovídá HHV-5). Běžný v populaci, jejíž velká část má proti němu vytvořené protilátky; přítomen je ve slinných žlázách, leukocytech. Přenáší se obv. delším intimním kontaktem vč. sexuálního. Při infekci je vylučován močí i spermatem, slinami, cervikálním sekretem. Přenos je možný rovněž transplantací. Infekce probíhá většinou bez příznaků nebo s lehkými chřipkovými projevy. Podílí se též na menší části případů infekční mononukleózy. Závažné jsou infekce imunosuprimovaných vč. nemocných s AIDS a osob po transplantaci. Vyvolává retinitidu, kolitidu, encefalitidu, pneumonii, ezofagitidu, cholecystitidu, může dojít i ke generalizaci. Nebezpečné infekce vyvolává rovněž u plodu a novorozenců. Diagnosticky je možné izolovat virus (signifikantní je izolace z krve), vyšetřovat antigeny (např. pp65 v moči) nebo se provádějí sérologická vyšetření. K léčbě se užívají antivirotika (ganciklovir, foskarnet, cidofovir). Zkoumá se možnost očkování [cyto-; mega(lo)-; virus; postižené buňky jsou zvětšené]

« Zpět

Oborové lexikony