diastáza
1. trvající rozestup, oddálení částí orgánu, které mají normálně těsný kontakt. Např. d. pánevních kostí, d. přímých břišních svalů 2. enzym štěpící škrob, amyláza 3. kardiol. fáze pomalého plnění srdečních komor v diastole [řec. diastasis oddělení: dia-; stasis postavení; u amylázy podle schopnosti enzymu odštěpit část molekuly; odtud pochází koncovka -áza]
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství