draslík

kalium, K (Z = 19, Ar = 39,098). Stříbřitě bílý kov ze skup. alkalických kovů (I. A) period. soust. Velmi měkký, lehčí než voda, značně reaktivní. Rozkládá vodu za vznícení uvolněného vodíku a vzniku hydroxidu. Je důležitou součástí lidského těla, kde tvoří hlavní intracelulární kation. Má velký význam pro elektrické děje na buněčných membránách, zejm. nervů a svalů, včetně srdce. Je součástí většiny potravin, větší množství je např. v meruňkách a jiném ovoci či ovocných šťávách a kompotech. Vylučován je především ledvinami, uplatňovat se může tubulární sekrece, která může přesahovat i míru jeho glomerulární filtrace (exkreční frakce pak stoupá přes 100 %). Při selhání ledvin stoupá i jeho vylučování např. tlustým střevem. V metabolismu d. hraje důležitou roli aldosteron, který zvyšuje jeho vylučování. Stanovení jeho koncentrace v séru (kalemie) je základním laboratorním vyšetřením. Její poruchy (hyperkalemie, hypokalemie) mohou mít vážné důsledky, především na srdeční činnost. Udržení dostatečné hladiny kalia v krvi je důležité např. u pacientů s diuretickou léčbou, zejm. při současném užívání kardiotonik (která při nedostatečné hladině d. v krvi mohou způsobovat některé vedlejší příznaky). Podává se proto i v lékově formě. Naopak jeho omezení v potravě je nutné u některých těžkých poruch ledvin. Objev. r. 1809 Angl. H. Davym elektrolýzou „potaše“ (název potassium se v anglosas. a franc. liter. dodnes užívá)

« Zpět

Oborové lexikony