dyspnoe
dušnost, pocit nedostatku vzduchu provázený zvýšeným dechovým úsilím. Příčin je řada. Může jít o choroby plic (asthma bronchiale, emfyzém, intersticiální procesy aj.), srdce (zejm. levostranné srdeční selhání), látkové výměny (acidóza, srov. Kussmaulovo dýchání), anemie aj. Někdy je psychického původu (panická ataka). Při hodnocení d. je důležitá její vazba na námahu či její klidový charakter (srov. NYHA), vazba na polohu těla (srov. ortopnoe), záchvatovitý charakter (astma), převažující složka inspirační či exspirační (bronchiální obstrukce). Samo výrazné dechové úsilí je námahou a práce dýchacích svalů vyžaduje značné množství kyslíku, kterého je při mnoha příčinách d. nedostatek. Srov. eupnoe [dys-; -pnoe]
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství