-emie
označuje vztah ke krvi, obv. přítomnost či koncentraci látky nebo částic v krvi. Srov. glykemie, uremie, bakteriemie apod. Odlišně: anemie, hyperemie, ischemie, nověji též volemie. Poznámka: dř. koncovka „-emie“ vyjadřovala přítomnost zvýšeného množství v krvi nebo přítomnost toho, co se v krvi normálně nevyskytuje. Podobně dodnes větš. koncovka -urie. Zvýšené množství se později začalo zdůrazňovat předponou hyper- s následným posunem významu. Glykemie pův. označovala zvýšenou koncentraci cukru v krvi, později koncentraci cukru jako takovou (zvýšená glykemie – hyperglykemie). Dodnes tak např. galaktosemie. Viz též poznámku u proteinemie a lipidemie [lat. -(h)aemia, z řec. haima krev; „h“ zůstalo např. v polycythaemia]
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství