fixace
1. znehybnění, zpevnění (např. zlomeniny pomocí dlahy či sádry) 2. proces, jímž se zachovává tkáň odebraná např. při biopsii, aby se samovolně nezničila (viz autolýza). Tkáň se ihned po odběru ukládá např. do formalinu (formaldehydu) 3. nadměrná vazba na určitou osobu, např. v rodině nebo na lékaře 4. cílené zaměření pohledu na určitý předmět. Schopnost f. se zjišťuje např. u kojenců [lat. figo, fixum upevňovat]
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství