glykokalyx
1. polysacharidové pouzdro bakterií. Síť exopolysacharidových polymerů vytvářených bakteriemi. G. zahrnuje jak pouzdro obklopující bakterie, tak „sliz“, který se odpoutává od buňky, vznáší se a adheruje k okolním tkáním. Vznikají vzájemné vazby bakteriálních buněk – mikrokolonie, které se uchycují na různých površích. K uchycení může dojít na kostech, biomateriálech (např. v implantátech) či na plastových površích. Významná je odolnost mikrokolonií vůči antibiotikům i obranným mechanismům organismu. G. se uplatňuje patogeneticky např. při vzniku osteomyelitidy. G. vytváří např. Staphylococcus aureus, Streptococcus agalactiae, E. coli, Pseudomonas aeruginosa, Bacteroides 2. tenká, mikroskopická vrstvička polysacharidů na povrchu některých buněk, zejm. epitelů. Má ochrannou funkci [glyko-; řec. kalyx pohár]
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství