gonorea (gonorrhoea)

kapavka. Častá pohlavní nemoc, jejímž původcem je Neisseria gonorrhoeae (gonokok), bakterie velmi citlivá na vnější prostředí. Proto se přenos děje takřka výhradně pohlavním stykem. Inkubační doba je u mužů od 2 dnů do cca 2 týdnů, u žen je o trochu delší (1 až 3 týdny). U muže vzniká přední nebo zadní gonokoková (gonoroická) uretritida s možným přestupem na okolní pohlavní orgány (balanopostitida, fimóza či parafimóza, zánět Cowperovy žlázy, Littréových žlázek, prostatitida, zánět semenných váčků, epididymitida). Projevuje se pálením a řezáním při močení a hnisavým výtokem z močové trubice. U žen bývá rovněž postižena uretra, časté je postižení hrdla (cervicitida) s výtokem a erozí na čípku. Dále může být postižena Bartholiniho žláza a jako komplikace přímého šíření může vzniknout adnexitida. Objevuje se výtok z pochvy a zánět probíhá i v oblasti děložního hrdla. Mikrobiologická diagnostika zahrnuje mikroskopické vyšetření (MOP IV), které však nemusí být vždy pozitivní, dále pak kultivaci a molekulárně biologické vyšetření. Neléčená infekce se šíří i na vnitřní pohlavní orgány (prostatu a nadvarle u muže, na dělohu či vejcovody u ženy), následkem může být neplodnost. Infekcí může být postižen i hltan či konečník (při orálním či análním sexu). K extragenitálním lokalizacím zánětu patří konečník, spojivka (gonoblenorea). Různé orgány mohou být postiženy metastaticky (klouby, kosti, endokard aj.). Léčba spočívá v podávání antibiotik. Používají se penicilin, cefalosporiny (např. ceftriaxon, cefixim), tetracyklin či doxycyklin, fluorochinolony (např. ciprofloxacin, ofloxacin), těhotným lze podávat erytromycin. Azitromycin může léčit i event. současnou infekci chlamydiemi. Srov. STD, tripper [gono-; -rea]

« Zpět

Oborové lexikony