heparin

látka, která snižuje srážení krve (antikoagulační účinek) aktivací antitrombinu. Vzniká např. v játrech a v některých bílých krvinkách. Podává se v lékové formě při léčbě trombózy či k její profylaxi (tzv. heparinizace), často ve formě tzv. nízkomolekulárních heparinů (např. dalteparin, nadroparin, enoxaparin, parnaparin), které působí zejm. na faktor X, a neovlivňují tak celkovou hemokoagulaci, a proto mají nižší riziko vzniku nežádoucího krvácení. Kromě krvácení patří k vzácnějším nežádoucím účinkům vznik trombocytopenie, po dlouhodobějším podávání se zvyšuje riziko osteoporózy. Efektivnost léčby se monitoruje zejm. aPTT koagulačním testem. Antidotem při předávkování je protaminsulfát. Srov. warfarin [hepar]

« Zpět

Oborové lexikony