HSV

zkr. herpes simplex virus. Herpetický virus, podčeleď alfa, rod Simplexvirus, jehož nositelem je pouze člověk a s nímž se setká velká část populace, přičemž jen u některých osob se vyvine onemocnění. K přenosu vede blízký kontakt, popř. je infekce kapénková. Virus je neurotropní, šíří se nervovými vlákny. Nejběžnějším projevem je opar (herpes simplex) v oblasti obličeje a zánět dutiny ústní (gingivostomatitida) vyvolaný HSV typu 1, či opar zevního pohlavního ústrojí způsobený HSV typu 2. Přenáší se nejčastěji slinami či pohlavním stykem a trvale zůstává v lidském organismu (v nervových gangliích), přičemž za některých okolností se může aktivovat (nejčastěji menstruace, opalování, horečka). Postižena může být rovněž rohovka, existují i infekce traumat (traumatický herpes). Odolnost viru vůči vnějším podmínkám je malá, typ 2 je zvýšeně termolabilní. K těžkým infekcím patří herpetická encefalitida. Může postihovat novorozence (primoinfekce vzniklá při porodu), u nichž má vysokou úmrtnost. Prudce však probíhá u dospělých, kde někdy může zpočátku imitovat i psychiatrické onemocnění, vzácněji má spíše chronický průběh. Šíření viru do dutiny lební může probíhat vlákny trigeminu. Výrazné změny jsou zejm. fronto- a temporobazálně se značnou asymetrií. Postižení má charakter hemoragicko-nekrotický. K léčbě infekcí lze použít některá antivirotika (aciklovir, famciklovir, valaciklovir, foskarnet, idoxuridin)

« Zpět

Oborové lexikony