hypofýza

podvěsek mozkový (glandula pituitaria). Drobný orgán na spodní straně mozku, je součástí diencefala. S hypothalamem je h. spojena nálevkovitou stopkou (infundibulem). Řadí se k žlázám s vnitřní sekrecí. Dělí se na přední část (lalok) – adenohypofýzu, která svými hormony řídí řadu dalších žláz, a na zadní část (lalok) – neurohypofýzu, která vylučuje některé hormony vytvořené v jiné části mozku (hypothalamu) a do ní jen transportované. Adenohypofýza vytváří hormony ovlivňující kůru nadledvin (ACTH), štítnou žlázu (TSH), pohlavní žlázy (gonadotropiny), dále růstový hormon (GH, STH) nezbytný pro růst těla a prolaktin, který ovlivňuje činnost mléčné žlázy. Sama adenohypofýza je řízena hormony, které se tvoří v hypothalamu (tzv. liberiny, statiny). Tomu slouží mj. zvláštní uspořádání krevního oběhu (portální oběh). Při klasickém histologickém zpracování lze podle způsobu barvení v h. rozlišit tři typy buněk (bazofilní, eozinofilní, chromofobní). Z neurohypofýzy se do krve uvolňují antidiuretický hormon ovlivňující hospodaření s vodou a oxytocin, který se uplatňuje při porodu, kojení a orgasmu. H. je umístěna v tzv. tureckém sedle (sella turcica) v blízkosti křížení zrakových nervů (chiasma), a proto se při některých jejích nádorech mohou kromě hormonálních poruch (nadbytek některého z hormonů nebo naopak chybění) objevovat poruchy zraku (výpadky zrakového pole – srov. hemianopie). Srov. hyperpituitarismus, hypopituitarismus [hypo-; -fýza]

« Zpět

Oborové lexikony