impotence (impotentia)
neschopnost, zejm. v oblasti pohlavního života. V běžném smyslu zahrnuje neschopnost soulože (erektivní i.), v širším i neplodnost (impotentia generandi). Erektivní i. (impotentia erectionis) – porucha sexuální funkce s neschopností dosáhnout ztopoření pohlavního údu (erekce, erektilní dysfunkce) dostatečného k provedení pohlavního styku. Příč.: značná část poruch je podmíněna psychickými vlivy, přičemž každé nové selhání jen zhoršuje celkové cítění postiženého. Běžně dochází k přechodné i. při celkovém vyčerpání, dlouhodobé přepracovanosti či probíhajícím (i běžném) onemocnění. I. mohou způsobit i některé léky (např. psychofarmaka, antihypertenziva). Další skupinou jsou i. podmíněné různými chorobami – organicky podmíněná i. (onemocnění krevního oběhu, neurologické nemoci, hormonální poruchy, traumata i mikrotraumata). Léčba je dána příčinou, u psychicky podmíněných i. hraje značnou roli psychoterapie a úprava partnerských vztahů. V terapii se používají např. sildenafil (Viagra), aplikace prostaglandinů do penisu, vakuová pumpa. Srov. sterilita [lat. impotentia: in-2; potentia moc, síla]
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství