imunodeficience (imunodeficit)

porucha imunitního systému projevující se sníženou odolností proti infekci a někdy též větším výskytem nádorů. Může postihovat různé složky obranné reakce – imunitu nespecifickou (fagocytózu, komplement aj.) i specifickou (buněčnou a humorální). Podle typu postižení vznikají typické příznaky (infekce). Těžké i. jsou vzácné, často vrozené, lehčí formy jsou naopak poměrně časté a upozorní na ně zejm. opakované infekce, event. alergie. Příč.: vrozené nemoci nebo následek některých závažnějších celkových onemocnění (jater, ledvin, zhoubných onemocnění aj.) či jejich léčby (chemoterapie, radioterapie), AIDS. Léčebně je snaha substituovat chybějící složku – gamaglobuliny (u defektu protilátkové imunity,) transfer faktor u poruch buněčné imunity. Antibiotika jsou často nutná k léčbě infekcí. Srov. imunosuprese [imuno-; deficit]

« Zpět

Oborové lexikony