imunologická tolerance
stav, kdy imunitní systém organismu neodpovídá na určitý antigenní materiál. Během vývoje jedince se i. t. přirozeně vyvíjí vůči vlastním antigenům. Může vzniknout i proti cizorodému materiálu, zejm. je-li podán ještě před dokončením vyzrávání imunitního systému. Srov. autoimunita
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství
