incontinentia urinae
lat. neschopnost udržet moč. Rozděluje se na inkontinenci stresovou (vyvolanou zvýšením nitrobřišního tlaku, např. kašlem apod. a spojenou s descensem pohlavních orgánů, chabostí dna pánve, mnohdy poporodní) a urgentní, charakterizovanou nedobrovolným únikem moči i při malém naplnění měchýře. Srov. ischurie, enuréza
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství