infekce močových cest (zkr. IMC)

pronikání choroboplodných zárodků do močových cest a množení v nich. Je způsobena nejč. bakteriemi (obv. E. coli či jiné Enterobacteriaceae, popř. enterokoky); infekce mykoplasmaty a chlamydiemi mohou být sexuálně přenosné. Postihuje dolní močové cesty (močový měchýř – cystitida, močovou trubici – uretritida) a v těžších případech i horní močové cesty (ledvinnou pánvičku – pyelitida) s následným postižením ledviny (pyelonefritida). U muže může být postižena i prostata (prostatitida). Je častější u žen (snazší možnost průniku infekce krátkou močovou trubicí i během pohlavního styku, hormonální vlivy, těhotenství), u dětí v případě některých vrozených vad močového systému, u diabetiků (snížení imunity a zejm. glykosurie), u nemocných s močovými kameny nebo se zvětšenou prostatou (stagnace moči). Riziko IMC stoupá s každým invazivním výkonem v močových cestách (např. cystoskopií, cévkováním) a městnáním moči. V diagnostice se uplatňuje vyšetření moči (postrenální proteinurie, leukocyturie, bakteriurie s kultivací a stanovením citlivosti na antibiotika) a močových cest v případě podezření na predisponující faktory. Léčí se chemoterapeutiky či antibiotiky, důležitý je dostatečný příjem tekutin. Srov. bakteriurie

« Zpět

Oborové lexikony