insomnie

nespavost. Nastává při změně prostředí, neuróze, stresu, nemocech rušících spánek (kašel, bolest). Někdy se projevuje jako porucha usínání (zejm. u neuróz), jindy naopak jako velmi časné probouzení (u depresí) či neschopnost udržet spánek. U starých lidí a u některých mozkových chorob je někdy nespavost v noci provázena spánkem během dne (spánková inverze). Při léčbě nespavosti je třeba odstranit veškeré rušivé faktory (úprava lůžka, ticho, tlumení kašle a bolesti apod.), léčit ev. základní chorobu a jen na omezenou a nezbytnou dobu podávat léky – hypnotika. Viz spánek. Opak: hypersomnie. Srov. dyssomnie [in-2; lat. somnus spánek]

« Zpět

Oborové lexikony