interní obory

1. v širším smyslu lékařské obory, které nepoužívají operační metody léčení; v průběhu posledních 200 let se z vnitřního lékařství postupně oddělila neurologie (z ní pak psychiatrie), pediatrie, infekční lékařství aj. 2. v užším smyslu specializované obory, které vyžadují jako první atestaci z vnitřního lékařství, tj. pneumologie, kardiologie, gastroenterologie, nefrologie, hematologie, onkologie, endokrinologie, diabetologie, revmatologie, gerontologie aj.; i z těchto oborů se pak postupně oddělují další podobory (specializace), např. angiologie, hepatologie apod.

« Zpět

Oborové lexikony