jod
iodum, I (Z = 53, Ar = 126,9045). Nekovový prvek, tvoří šedočervené kovově lesklé šupiny. Již za obyč. teploty sublimuje za vzniku jedovatých hnědofialových par charakt. zápachu, které způsobují zánět oční a nosní sliznice. Patří k halogenům (VII.A skup. period. soust.), je nezbytný pro činnost štítné žlázy. V organismu je ho jen nepatrné množství ve formě jodidu, a to právě ve štítné žláze. Jeho zdrojem jsou např. mořské produkty. V oblastech s přirozeně malým obsahem j. se jeho slouč. přidávají do kuchyňské soli. Výrazný nedostatek j. (jodopenie) vede ke zvětšení štít. žl. (viz struma) a v těžkých příp. až k poruše její funkce (hypotyreóza, kretenismus) Je důležitý i během vývoje plodu. V medicíně se j. používá i jako antiseptikum (Lugolův roztok) např. k ošetření poranění. Radioaktivní izotopy se používají k označení někt. látky podávané při izotopovém vyšetření. Bývá i součástí kontrastních rentgenových látek. Někteří lidé jsou na j. v těchto přípravcích alergičtí. Objev. r. 1811 Franc. B. Courtoisem [řec. iodes fialový, podle barvy par]
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství