kalemie (kaliemie)
koncentrace kalia (draslíku) v krvi (resp. v krevní plasmě, séru). Je důležitá pro elektrické děje na membránách, zejm. v myokardu. Je ovlivněna příjmem draslíku a především jeho vylučováním, které je dáno stavem ledvin a regulováno mj. aldosteronem. Nadměrné vylučování může být i stolicí (velké průjmy). Hodnotu k. je třeba vždy vztahovat k acidobazické rovnováze (při poklesu pH k. stoupá); význam má rovněž současná koncentrace hořčíku (při hypokalemii bývá obv. i hypomagnesemie). Viz hyper-, hypokalemie, kaliuréza [kal(ium); -emie]
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství