kanál
1. dutý prostor, který slouží průchodu tekutin (např. Sylviův kanálek v mozku) či některých anatomických struktur, např. cév nebo nervů (např. inguinální k., karpální k.). Viz lat. canalis. Srov. rekanalizace, porodní kanál 2. k. v buněčné membráně – bílkovina sloužící průchodu některých látek do buňky nebo ven z ní (zejm. iontů – iontový k., srov. pumpa). V současnosti jsou popsány četné poruchy různých kanálů (mutace) zodpovědné za onemocnění – viz kanálopatie [lat. canna rákos]
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství