kancerogen
látka vyvolávající rakovinu, zhoubné bujení. Ke k. patří různé chemické sloučeniny, k anorganickým patří některé sloučeniny arsenu a chromu, azbest, k organickým aromatické uhlovodíky (polycyklické uhlovodíky, benzpyren), aromatické aminy, nitrosaminy a azosloučeniny, dále pak některé polyurethany, epoxidy, ethyleniminy, vinylchlorid a další. K. mohou být jak látky přirozené, tak zejm. uměle vyrobené, kancerogenita chemických látek je předmětem soustavného výzkumu. K přirozeným k. patří některé produkty mikroorganismů, plísní či rostlin (zejm. aflatoxiny). Zdrojem k. v běžném životě je zejm. kouření, uzení, spalování atd., k. jsou ovšem i některé léky (zejm. cytostatika) a používané chemikálie. Mechanismus účinku k. spočívá v přímém či nepřímém poškození DNA. Některé k. se stávají aktivními až v organismu aktivací (zejm. v játrech). Srov. karcinogen, kokancerogen [lat. cancer rak; -gen]
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství