karcinom (carcinoma)

zhoubný nádor vznikající z epitelu. Epitel pokrývá řadu orgánů (sliznici zažívacího, dýchacího, močového a pohlavního systému, kůži aj.) a vytváří i některé další orgány (žlázy). K. ze žlázového epitelu se nazývá adenokarcinom. U člověka tvoří k. většinu zhoubných nádorů (k. žaludku, tlustého střeva, plic, mléčné žlázy, prostaty, kůže aj). Podle konzistence, resp. podle poměru obsahu základní nádorové tkáně (nádorového parenchymu) a obsahu vaziva se rozlišuje měkký medulární k. (nádorový parenchym tvoří více než 50 %), středně tuhý prostý k. (carcinoma simplex – poměr parenchymu a vaziva je přibližně stejný) a tuhý skirhotický k. (scirrhus – podíl vaziva přes 50 %). Srov. rakovina [řec. karkinoma, z karkinos rak; poprvé tak snad byla označována rakovina prsu, kde žíly někdy připomínají račí klepeta; ve slově „karcinom“ je původ koncovky -om]

« Zpět

Oborové lexikony