kmenová buňka (angl. stem cell)

primární nediferencovaná buňka, z níž teprve dalším dělením a diferenciací (vlivem působení růstových a diferenciačních faktorů) vznikají zralé buňky plnící určitou funkci. Je schopna tvorby vlastní identické kopie (klon) a diferenciace. Podle míry schopnosti dát vznik různě diferencovaným buňkám je lze dělit na totipotentní (v podstatě velmi časné buňky zárodku), pluripotentní, multipotentní či jen unipotentní. Z krvetvorné k. b. v kostní dřeni může vzniknout jak bílá, tak červená krvinka. Tento vývoj ovlivňují určité transkripční faktory a jejich experimentálním použitím lze docílit cílené diferenciace. K. b. může být postižena nádorovým zvratem (leukemie aj.). Izolace k. b. z krve či kostní dřeně umožňuje použití v léčbě nejen hematologických malignit (srov. transplantace kmenových buněk). K. b. existují i v dalších orgánech, probíhá výzkum dalšího léčebného využití (srdečních či nervových chorob, vrozených nemocí apod.). Potenciální využití mají k. b. embryonální, jejich výzkum a využití jsou provázeny i etickými diskusemi. Vhodné by z tohoto hlediska bylo vytvoření k. b. z buněk jedince – srov. iPS. Srov. klonální, regenerativní medicína

« Zpět

Oborové lexikony