koagulační faktory

látky účastnící se krevního srážení (koagulace). Rozlišuje se celkem 12 k. f. (I-V, VII-XIII), jsou obsaženy v krvi v neaktivní formě. K aktivaci dochází při poškození cévního endotelu (tzv. vnitřní systém) nebo poškození tkáně (tzv. zevní systém). Takto aktivované k. f. vytvářejí kaskádu postupně a vzájemně se aktivujících faktorů, na jejímž konci je protrombin (k. f. II), jehož aktivovaná forma – trombin – působí přímo na fibrinogen (k. f. I). Ten se mění na fibrin, který je základem „sítě“, která se podílí na zastavení krvácení (hemostáze). Současně se aktivují i opačné mechanismy (srov. antitrombin, fibrinolýza), které zabraňují nadměrné koagulaci a limitují ji rovněž jen na postiženou oblast. Některé z k. f. se účastní i dějů při zánětu. K. f. jsou bílkoviny tvořené převážně v játrech (těžší postižení jater proto může způsobit i poruchu koagulace). Pro tvorbu některých z nich (II, VII, IX, X) je nezbytný vitamin K (srov. PIVKA). Faktor VII je hlavním faktorem zevního systému, s ohledem na krátký poločas je velmi citlivý na nedostatek vitaminu K (Quickův test)

« Zpět

Oborové lexikony