lymfocyt

druh bílé krvinky, který se významně podílí na specifické imunitě organismu. Velikost l. je cca 8 µm, obsahují relativně velké jádro. L. se vyskytují v krvi a v lymfatické tkáni a dělí se na dvě základní skupiny: T a B lymfocyty (T a B buňky). T lymfocyty se uplatňují v regulaci ostatních buněk zúčastněných na imunitní odpovědi a v likvidaci choroboplodných zárodků, popř. i vlastních buněk jimi nakažených a nádorů. B lymfocyty se po setkání s antigenem a za přispění skupiny T lymfocytů přeměňují na plasmatické buňky, které tvoří protilátky (imunoglobuliny). Rozlišení l. je možné na základě různých membránových molekul (markerů, srov. CD). L. přežívají v organismu dlouhou dobu a mají jednak schopnost se aktivovat, jednak tvoří tzv. paměťové buňky. L. kooperují s ostatními buňkami zúčastněnými na imunitě, zejm. s makrofágy a dalšími antigen prezentujícími buňkami (srov. APC), přičemž vzájemnou komunikaci zprostředkovávají mj. HLA antigeny. Srov. K buňka, NK buňka, lymfokiny, lymfo(cyto)penie, lymfocytóza, lymfom [lymfo-; -cyt]

« Zpět

Oborové lexikony