melioidóza (pseudomalleus)
infekční onemocnění způsobené bakterií Burkholderia (dř. Pseudomonas či Malleomyces) pseudomallei. Vyskytuje se u různých savců v oblasti jihovýchodní Asie a Austrálie (projevuje se mj. zvláštním chováním zvířat). Člověk se může nakazit kontaminací vody či potravin, inhalací, poraněním, přenosem členovcem. Projevuje se horečkami, septickým stavem, kožními změnami, průjmem, pneumonií, tvorbou abscesů atd., přičemž má akutní či chronický průběh. Léčí se tetracykliny, chloramfenikolem, cefalosporiny 3. generace, cotrimoxazolem. Někdy označována též jako malioidóza či Stantonova nemoc. Připomíná malleus (vozhřivku) [řec. melis nedůtklivost, vzdorovitost oslů; -oid; -óza (název vytvořili v r. 1925 Stanton a Fletcher)]
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství