metabolický syndrom

označení pro kombinaci příznaků (ne vždy zcela jednotně vymezených), k nimž patří zejm. snížený HDL cholesterol, zvýšená koncentrace triacylglycerolů, hypertenze, centrální (androidní) obezita, poruchy glukosové tolerance. Je často spojen s inzulinovou rezistencí. Volněji jsou vázány poruchy koagulace a fibrinolýzy a tzv. mikrovaskulární angina pectoris (rovněž označována jako syndrom X) a ICHS. Výskyt m. s. je v populaci velmi častý, kromě genetické složky se uplatňuje i vliv způsobu života. Několikanásobně zvyšuje riziko vzniku ICHS a rozvoj manifestního diabetu a zvyšuje rovněž mortalitu. Kritéria jeho přesného stanovení prodělávají vývoj, existuje několik definic. Jedna z nich zdůrazňuje centrální obezitu (obvod pasu u mužů přes 94, u žen 80 cm, srov. WHR), HDL nižší než 1,04 u mužů, resp. 1,29 u žen, triglyceridemie přes 1,7 mmol/l, tlak krve 130/85 a výše a glykemie nalačno nejméně 5,6 mmol/l či porušená glukózová tolerance. Uvádí se i složka zánětová (např. zvýšený CRP). Častý výskyt je spojován i s významem tzv. „úsporného“ genotypu pro přežití lidstva v historii, zatímco nadbytek energetického příjmu a nedostatek pohybu vede k patologickým důsledkům. Označován též jako Reavenův syndrom, plurimetabolický syndrom, metabolický syndrom X

« Zpět

Oborové lexikony