methemoglobin (hemiglobin)
krevní barvivo hemoglobin, v němž je železo oxidováno na trojmocnou formu; není schopen plnit svou základní funkci – přenos kyslíku. Vzniká působením některých látek (např. dusitany, léky). V krvi je vždy malé množství fyziologicky vzniklého m., ale organismus má schopnost jeho zpětné přeměny (redukce). Vysoké hladiny m. v krvi (methemoglobinemie) se projevují modravým zbarvením kůže a v těžkých případech i dušením. K tomuto stavu, který vyžaduje intenzivní léčbu, může dojít u kojenců, neboť schopnost zpětné přeměny m. na hemoglobin je u nich ještě nedostatečně vyvinuta. Proto jim nesmí být podávána voda s vysokým obsahem dusičnanů (z nichž vznikají v trávicím traktu dusitany) a zelenina, která byla uměle (pře)hnojena. Naopak terapeuticky se vytváří m. u otrav kyanidy. Kromě získaných příčin m. existují i formy geneticky podmíněné (hemoglobin M, enzymové poruchy) [met-; hemoglobin]
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství