močové cesty, vývodné cesty močové (zkr. MC, VCM)

součást močového ústrojí tvořená navazujícími dutými orgány. M. c. zahrnují ledvinnou pánvičku s ledvinnými kalichy (jsou anatomicky součástí ledviny), močovod (ureter), močový měchýř a močovou trubici (uretru). Někdy se m. c. dělí na horní (ledvinná pánvička s kalichy a močovod) a dolní (močový měchýř a močová trubice). Anatomicky, vývojově i funkčně mají dolní cesty močové těsné vztahy s orgány pohlavními (srov. urogenitální). Častými nemocemi m. c. jsou tvorba kamenů (urolitiáza) a záněty (infekce močových cest). Jejich chorobami se zabývá urologie. Funkcí m. c. je shromažďování a vylučování moči, která se vytváří v ledvinném parenchymu (srov. nefron). Toto dělení však je relativní, neboť i v m. c. může být složení moči ještě mírně upraveno

« Zpět

Oborové lexikony