mutace
1. změna genetické (dědičné) informace na úrovni DNA týkající se buď genů, nebo celých chromozomů. Podle místa, které je zasaženo, může či nemusí ovlivňovat funkci buňky a organismu. Vzniká samovolně (význam ve vývoji druhů), nebo je způsobena zevními faktory – mutageny (chemické, fyzikální nebo biologické vlivy). Závažná m. může vést k zániku buňky, k poruše její funkce a někdy též k jejímu zhoubnému bujení (viz kancerogeny). M. zasahující pohlavní buňku může být přenesena na potomstvo. Mutací určitého genu je způsobena řada dědičných nemocí, např. albinismus, fenylketonurie, hemofilie aj. Předávání takto mutovaného genu se řídí příslušnými pravidly dědičnosti (srov. dominantní, recesivní, Mendelova pravidla). Nové metody molekulární biologie jsou významné v diagnóze m. a v budoucnu se mohou uplatňovat i při jejich léčbě (srov. genová terapie) 2. přeměna hlasu v období puberty, nápadná u chlapců v souvislosti s růstem hrtanu [lat. muto měnit]
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství