Mycobacterium

lat. rod acidorezistentních aerobních nepohyblivých bakterií variabilního tvaru (kokovité až vláknité formy). Acidorezistence, alkalirezistence a alkoholrezistence souvisí s vysokým obsahem lipidů méně obv. typu (např. mastné kyseliny o velkém počtu uhlíkových atomů) v jejich stěně. Způsobuje rovněž odlišné tinkční vlastnosti (mykobakterie jsou obtížně barvitelné organickými barvivy a jsou odolné k odbarvení kyselinami). Lipidy jsou i významným patogenním faktorem (srov. cord-faktor). Nápadný je rovněž velmi pomalý růst s dlouhou generační dobou u většiny z nich. Rod mykobakterií obsahuje několik desítek druhů, z nichž některé jsou významnými patogeny v lidské medicíně. Nepatogenní, popř. podmíněně patogenní druhy se vyskytují ve vodě, v půdě, některá u zvířat. Mykobakterie jsou intracelulárními parazity vyvolávajícími chronickou infekci s tvorbou granulomů. V obraně má význam její buněčná imunita. K diagnostice se používá přímý mikroskopický průkaz (Ziehlovo-Neelsenovo barvení, fluorescenční mikroskopie), kultivace na spec. půdách, pokus na zvířeti (morčeti), metody molekulární biologie (PCR). Srov. mykobakterie atypické, MOTT

« Zpět

Oborové lexikony