myelom (mnohočetný myelom, plasmocytom, Kahlerova nemoc)

zhoubné nádorové onemocnění vycházející z patologického klonu plasmocytů, charakterizované nadprodukcí monoklonálního imunoglobinu (paraprotein, monoklonální gamapatie), nejč. třídy IgG, dále IgA, IgM event. jiné (Bence-Jonesova bílkovina). Příčina onemocnění není známá, vyskytuje se spíše ve vyšším věku, častěji u mužů. Stimulační efekt na proliferaci buněk má IL-6. V kostní dřeni je zmnožení patologických plasmocytů, kost je narušována rovněž stimulací osteoklastů (produkce OAF). K projevům patří osteolytická ložiska (nápadná např. v lebce), bolest kostí, patologické fraktury, zvýšení viskozity krve (hyperviskózní syndrom), snížení imunity s častějšími bakteriálními infekcemi, poruchy krevního obrazu (anemie, granulocytopenie, trombocytopenie), únavnost, hyperkalcemie aj. Může vzniknout amyloidóza a poškození ledvin (myelomová nefropatie) se selháním. V diagnóze se uplatňuje rtg kostí, biopsie kostní dřeně, (imuno)elektroforéza plasmy a moči. Nemoc se dělí do stadií podle koncentrace hemoglobinu, kalcemie, rtg nálezu a koncentrace paraproteinu. Existují i formy extramedulární či indolentní s lepší prognózou. V terapii se používají cytostatika, interferon, kortikoidy, bortezomib, thalidomid, symptomatická terapie (analgetika, bisfosfonáty, erytropoetin, kalcitonin, gamaglobuliny) [myel(o)-3; -om]

« Zpět

Oborové lexikony