mykóza

onemocnění způsobené houbami (plísněmi, kvasinkami). Místní m. je kožní (dermatomykóza) či slizniční. Patří k velmi častým chorobám. Na kůži se vyskytuje v oblastech se zapářkou (intertriginózní oblasti), při zhoršené hygieně, častěji a silněji u oslabených osob, vč. diabetiků. Může vzniknout nákazou (koupaliště) a vlivem léčby širokospektrými antibiotiky, imunosupresí. V gynekologii jsou časté m. v oblasti vulvy, které mohou být přenášeny pohlavním stykem (nutná je léčba partnera). Systémové (celkové) m. vznikají u silně imunitně oslabených jedinců, vč. takových stavů navozených léčbou. Postiženy jsou i vnitřní orgány (vč. např. plic, jícnu, mozku). Většina původců těchto chorob je všudypřítomná, ale za normálních okolností nevyvolává onemocnění. V léčbě se uplatňují místně, popř. celkově podávaná antimykotika. Viz např. aspergilóza, kandidóza, tinea, onychomykóza, soor. Srov. fung(i)- [myk-; -óza]

« Zpět

Oborové lexikony