obezita

otylost, nadměrné hromadění energetických zásob v podobě tuku, nadměrná tělesná hmotnost (BMI >25 je klasifikován jako nadváha, >30 jako obezita, >40 jako obezita velmi těžká, morbidní). Při vzniku se uplatňují větší energetický příjem, nedostatek pohybu, dědičné vlivy, psychické vlivy, způsob výživy v raném dětství aj. V menším počtu případů je o. podmíněna onemocněním (např. hyperkortikalismem, závažnější hypotyreózou, poruchami hypothalamu). V patogenezi o. má roli regulace pocitu sytosti v hypothalamu (srov. leptin, neuropeptid Y a jejich receptory, popř. signální dráhy aj.), sympatoadrenální systém, DHEA, inzulin a další hormony. Genetický vztah k o. byl prokázán u FTO genu. O. je rizikovým faktorem řady nemocí (ateroskleróza, žlučové kameny, nemoci pohybového aparátu, diabetes, žilní trombóza, kožní infekce aj.). Z hlediska vzniku kardiovaskulárních onemocnění je nebezpečná zejm. o. „mužského typu“ (androidní), při níž je zásobní tuk soustředěn především viscerálně a v oblasti břicha (typ „jablko“, srov. WHR). Tento viscerální typ o. bývá spojen s inzulinovou rezistencí a tvoří součást metabolického syndromu. Odlišný je tzv. „ženský typ“ (gynoidní o.), při němž je tuk uložen zejm. v oblasti boků (typ „hruška“) a který není spojen s metabolickými komplikacemi. K hodnocení o. z tohoto hlediska se používá měření obvodu pasu. Při snižování hmotnosti se uplatňuje dostatek pohybu, úprava příjmu potravy (snížení energetické hodnoty, její rozložení během dne, její složení a popř. i lékařsky kontrolovaná hladovka), některé speciální diety či postupy, anorektika (např. sibutramin), inhibitor lipáz (orlistat), psychoterapie a některé postupy bariatrické chirurgie (bandáž žaludku) [lat. obesus vypasený: ob-; edo, esum jíst]

« Zpět

Oborové lexikony