obstipace

zácpa. Obtížné, méně časté a málo vydatné vyprazdňování střev. Nejč. je tzv. návyková (habituální) o. vznikající porušením vyprazdňovacího reflexu vlivem špatných stravovacích návyků, malého příjmu vláknin a tekutin, opakovaného potlačování nucení na stolici. Vliv má i nedostatek pohybu. Zácpa může mít akutní či chronický ráz, u náhle vzniklé o. je třeba vyloučit organickou příčinu (obstrukci, paralytický ileus). Z dalších chorob může k o. vést hypotyreóza, hyperkalcemie, používání některých léků (např. opioidů), akutní porfyrie aj. V novorozeneckém období může být příčinou Hirschsprungova nemoc. Zácpa se může střídat s průjmy u dráždivého tračníku. Diagnostika spočívá ve vyloučení event. chorob, léčba by měla vycházet z příčiny, v případě habituální zácpy je důležitá zejm. úprava stravy, příjem tekutin apod. Laxativa by se měla používat krátkodobě, jejich nadužívání může vyvolat poškození střevní stěny, event. i změny ve vnitřním prostředí. Srov. konstipace, diarea [ob-; lat. stipo cpát]

« Zpět

Oborové lexikony