osteodystrofie, renální
postižení kostí vznikající při chronické renální insuficienci. V patogenezi se uplatňuje retence fosfátů při poklesu glomerulární filtrace s reaktivní hypokalcemií stimulující příštítná tělíska (sekundární hyperparatyreóza) a sníženou aktivací vitaminu D v ledvině (nedostatečná aktivita 1a-hydroxylázy). Kostní onemocnění může mít charakter osteolytický či spíše osteomalatický, popř. smíšený. Klinický obraz bývá variabilní, bývají bolesti kostí, zad, svalová slabost, fraktury, deformity. V léčbě se uplatňuje snížení příjmu a resorpce fosfátů (např. hydroxidem hlinitým), zvýšený příjem kalcia a vyšší koncentrace kalcia v dialyzační tekutině, podávání aktivního vitaminu D (kalcitriolu). Závažný je vznik terciární hyperparatyreózy s hyperkalcemií a extraskeletálními kalcifikacemi (léčebně se provádí chirurgický výkon na příštítných tělískách)
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství