otitis media chronica (suppurativa)

lat. chronický (hnisavý) zánět středního ucha. O. m. ch. s. epitympanalis – zánět epitympanu spojený s tvorbou cholesteatomu, který je provázen perforací nebo pseudoperforací části bubínku. Cholesteatom má tendenci k destrukci sluchových kůstek a k propagaci do preformovaných dutin spánkové kosti. Bývá převodní nedoslýchavost a trvalý, nevelký výtok z ucha. Zánět je nebolestivý. Komplikací je labyrintitida, epidurální záněty, leptomeningitida a mozkové abscesy. Léčba je výhradně chirurgická. O. m. ch. s. mesoepitympanalis – zánět mesoepitympanu, který se vyvíjí např. při propadnutí epitympanálního cholesteatomu do dutiny bubínkové. Výtok z ucha je páchnoucí. Nedoslýchavost bývá těžká. Po ústupu zánětlivého procesu bývá nezbytná tympanoplastika. O. m. ch. s. mesotympanalis – zánět mesotympanu rozvíjející se na podkladě recidivy prudkého středoušního zánětu, nejč. je však pokračováním latentního zánětu středouší. Bubínek je trvale perforovaný, výtok je hlenohnisavý, nezapáchající a přetrvává po celou dobu onemocnění. Převodní nedoslýchavost je pravidlem. Zánět není bolestivý. Sliznice středouší je silně zbytnělá, vznikají granulace a drobné polypy, které prolabují směrem do zevního zvukovodu. Léčba spočívá v podávání antibiotik, u dětí se nejč. provádí adenotomie, u dospělých je třeba léčit sinusitidy. Snášejí se granulace a polypy. Po vyhasnutí zánětu se provádí myringoplastika

« Zpět

Oborové lexikony