parodontální chobot (kapsa)

volný prostor mezi kořenem zubu a dásní, který vzniká v důsledku zánětlivých parodontopatií; po rozrušení dentogingiválního uzávěru na dně fyziologického parodontálního sulku dochází k destrukci periodontu a současnému prorůstání epitelu směrem ke hrotu kořene, současně je destruována i přilehlá stěna alveolu. Příčinou je retence plaku (zejména metabolity anaerobní bakteriální infekce) a zbytků potravy na dně parodontálního sulku (špatné výplně, zubní kámen); hloubku p. ch. zjišťujeme parodontální sondou (srov. pátradlo), stupeň postižení alveolární kosti rentgenologicky. Ošetřuje se v rámci léčby parodontitidy konzervativně (výplachy, masáže) nebo chirurgicky (kyretáž chobotu a kořene, excise změněných tkání), nejdůležitější je však prevence (odstranění zevních příčin – zubního kamene, špatných výplní a protetických prací, dokonalá ústní hygiena, poučení a motivace pacienta). Supraalveolární p. ch. – nejhlubší místo p. ch. leží okluzálně nad alveolárním okrajem; intraalveolární p. ch. – dno p. ch. leží apikálně pod okrajem alveolu. Nepravé p. ch. vznikají v důsledku zánětlivého otoku nebo hyperplazie okraje gingivy, dentogingivální uzávěr je beze změny [parodont]

« Zpět

Oborové lexikony